VZKŘÍŠENÝ JEŽÍŠ NENÍ NAŠTVANÝ
MARIE MAGDALÉNA NEUTEKLA OD KRISTOVA KŘÍŽE
Marie Magdaléna je jedna z mála osob, které zůstaly pod Ježíšovým křížem, když umíral. Neutekla jako ostatní. V neděli za rozbřesku pak Magdaléna u hrobu zjistila, že Ježíšovo tělo zmizelo. „Vzali mého Pána,” říká zděšeně, „a nevím, kam ho dali” (Jan 20, 13). Marie byla ve své úctě k Ježíši věrná a vytrvalá. A tak to byla právě ona, která se o velikonočním ránu setkala se vzkříšeným Ježíšem jako první.
„Proč pláčeš, ženo?” zeptal se jí Ježíš. „Koho hledáš?”
V domnění, že je to zahradník, odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl ty, řekni mi, kam jsi ho dal, ať si ho mohu odnést.”
„Marie!” oslovil ji Ježíš jménem.
Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabboni!” (což znamená „Učiteli”, „Mistře”).
„Nedrž mě,” řekl jí Ježíš. „Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ,Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.”' Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl. (Jan 20, 15—18)
VIDĚLA JEŽÍŠE PŘES SLZY
První člověk na zemi, který viděl Ježíše po Jeho zmrtvýchvstání, Jej viděl přes slzy. A první slova Nové smlouvy jsou otázka. Není to oznámení, není to odpověď, je to otázka, tiše a s porozuměním položená plačící ženě.
Ježíš se ptá: „Proč pláčeš?”
VZKŘÍŠENÝ JEŽÍŠ NENÍ NAŠTVANÝ
Ježíš, Bůh, jednoduše vysloví Mariino jméno. Velikonoční svítání tak přináší otázku a jméno. Ježíš jí dále říká: „Jdi k mým bratrům a vyřiď jim...” Marie běží povědět učedníkům tu neuvěřitelnou novinu: Ježíš vstal z hrobu! A co víc, Ježíš není naštvaný na své takzvané „přátele”. Nazývá je svými bratry a chce, aby věděli, že Jeho Bůh je úplně doslova jejich Bohem. Marie Magdaléna je kvůli tomu, co jí bylo svěřeno, v některých případech považována za apoštolku apoštolů, první svědkyni vzkříšení!
TŘÍBENÍ OHNEM V NAŠICH ŽIVOTECH
Život Magdalény se díky Ježíši úplně změnil. Svou víru prokázala v mnoha zkouškách a nakonec se stává apoštolem apoštolů, prvním příjemcem dobré zprávy o tom, že Ježíš Kristus vstal a žije!
Podobnou změnou prochází miliony lidí. Ale není to automatické. Skutečností je, že Magdaléna viděla Pána jako první proto, že byla vytrvalá ve své věrnosti skrze utrpení. Ježíš se i dnes zjevuje nejdříve těm (a skrze ty), kteří snášejí utrpení s věrností, aniž by přestali Boha oslavovat.
Se svolením zpracováno podle knihy Pete Greig, Když Bůh mlčí, kterou vydalo vydavatelství Rosa.
CO MILUJI, KDYŽ TĚ MILUJI, MŮJ BOŽE?
Miluji tě, Bože. Probodls mi srdce svým slovem. A já jsem si tě zamiloval. Nebe i země a všecko, co je v nich, mi říkají, abych tě miloval. A nepřestávají to říkat všem lidem.
Ale co miluji, když tě miluji, můj Bože? Není to tvar těla ani dočasná krása, není to lesk světla, tolik příjemný pozemským očím, nejsou to sladké melodie všech možných písní, není to lahodná vůně květů, mastí ani vonných látek, není to mana ani med, není to krásné tělo, které by lákalo k tělesnému objetí. Tohle není, co miluji, když miluji svého Boha.
A přesto: když miluji svého Boha, je to láska k jistému světlu a jistému hlasu a jisté vůni a jistému jídlu a jistému objetí. Je to světlo, hlas, vůně, pokrm a objetí mého vnitřního člověka.
Tam mé duši září světlo, které nepojme žádný prostor, a zní tam hlas, který neodnese čas, a rozlévá se tam vůně, kterou nerozptýlí žádný vítr, a lze tam poznat chuť jídla, která neskončí, když dojíš, a trvá tam objetí, které nekončí omrzelostí a nudou.
To je to, co miluji, když miluji svého Boha.
